Američtí vědci se inspirovali aerodynamickými vlastnostmi semen rostlin, aby vytvořili miniaturní létající čip. Jaký bude jeho účel?
Jedná se o vůbec nejmenší zařízení se schopností létat, které bylo kdy člověkem vytvořeno. Je přibližně veliké jako zrnko písku, a dokonce nevyžaduje žádný motor nebo jiný pohon.
Čip může nést senzory, zdroje energie, antény pro bezdrátovou komunikaci a může nashromážděná data ukládat. Ve větru létá podobně, jako vrtulový plod javoru. Točí se ve vzduchu směrem k zemi.
Co všechno létající čip umí?
To je velmi výhodné pro měření kvality ovzduší a zachycení chorob šířených vzduchem. Když totiž padá z výšky, bude padat pomalou kontrolovanou rychlostí, což je výhodné pro sběr potřebných dat ze senzorů.
“Dokázali jsme to díky inspirací z biologického světa. V průběhu miliard let se semena v přírodě přeměnila do podoby s velmi propracovanou aerodynamikou, aby mohla co nejdokonaleji a nejdéle plout vzduchem. Tyto přírodní designové koncepty jsme si vypůjčili, upravili je a aplikovali na ně své elektronické periferie.” ˜ekl John Rogers, vedoucí vývoje zařízení.
Rogersův tým studoval aerodynamické vlastnosti semen několika rostlin. Inspiraci čerpal zejména ze semen vinné révy tristellateia, která jsou hvězdicovitá a z rotujících semen javoru. Pouhá inspirace však nestačí a bylo třeba provést mnoho experimentů s různými návrhy v laboratořích.
Čtěte také: Nejchytřejší útoky na chytré domácnosti a nepříliš chytrá zařízení, která je umožnila
“Myslíme si, že jsme porazili přírodu“, řekl Rogers. „Alespoň v užším smyslu. Jsme schopni postavit strukturu, která padá se stabilnější trajektorii a pomalejší rychlostí než jí ekvivalentní přírodní semena, která padají z rostlin a stromů.
Dokáže spasit lidstvo?
Vědci naznačují, že vypouštění těchto miniaturních zařízení by mohlo být prováděno z budov ve velkých městech, nebo z letadel. Jejich množství bude v řádech tisíců.
Po vypuštění by létající mikročipy měly být schopny monitorovat nejen životní prostředí, ale i viry a patogeny. Tím by se teoreticky mohlo předejít dalším pandemiím.
Digitální senzory sbírající tyto údaje, včetně malého vysílače, se nejspíše budou napájet z připravovaného miniaturního fotovoltaického článku.
Vědci myslí i na ekologickou stránku věci a vyvíjí elektroniku rozpouštějící se ve vodě. Až nebude potřeba, tak se čip sestávající z rozložitelných polymerů a rozpustných vodičů stane hnojivem půdy.
